O nás
Pred deseti lety jsme se s manželkou shodli, že jsme si oba v detství práli hada 
a obe matky byly proti mít obdobného domácího mazlícka v domácnosti. Presneji, 
obe maminky aniž by se znaly pak zcela nezávisle na sobe na tento skvelý nápad 
vyprodukovaly totožné ultimatum typu „bud had nebo já“ nebo „jen pres moji mrtvolu“ atd.
Rozhodli jsme se, že si hada porídíme a vybírali  jsme druh, který by nám vyhovoval 
co do vlastností, vzhledu, velikosti a nároku chovu pro nás, tehdy úplné teraristické 
zacátecníky pouze se zkušeností s chovem psu a akvarijních rybicek. Zakoupili 
jsme literaturu…
Autori publikací o plazech se však ponekud názorove rozcházeli. Krajtu královskou, 
na kterou padla první volba díky klidné povaze a adekvátní velikosti, oznacovali 
jako obtížne chovatelnou, problémy se sezónním cyklováním atd.
Finální volba tedy padla na hroznýše královského. Vyhovoval jak svým relativním 
klidem, u menších forem svoji velikostí, vzezrením i potravními nároky. Nejvíce 
se nám líbil poddruh amarali.
Tehdy ale vyvstal problém, kde v Ceské republice koupit zarucene „cistokrevného“ 
hroznýše, bez prímesi hroznýše domácího. Pametníci se pousmejí, protože v polovine 
devadesátých let nebyla situace taková, že se zacínající chovatel mohl spolehnout 
na proklamace prodávajících o puvodu zvírat i do predpokladu dosažené velikosti 
dospelcu. Bývalo bežné a bohužel tento negativní trend lze zaznamenat i v dnešní 
dobe, že ceští chovatelé ze skupiny vykuku, nabízeli a nabízejí ruzné smesi rozmanitých 
tvaru i velikostí a nekdy až s detailne propracovanými doprovodnými historkami.
Clovek až získával dojem, že prodávající je vlastne spasitel volne žijících zvírátek, 
které na potkání hubí domorodci za úcelem konzumace a následné výroby peneženek 
pro turisty z USA, a že mu do batohu na ceste jižní Amerikou vlastne mládata 
a polodospelci zalezli sami, protože odtušili, že jen u nej prežijí a on to 
chudák zjistil až v Cechách, když ty ponožky chtel dát do pracky a tudíž na 
tento náhodný a neplánovaný import nemuže mít jediný doklad, ale presne tak 
to bylo a jestli ne, tak at se propadnu do západního Nemecka.
Tak takového hada jsme nechteli. 
Vycházeli jsme ze zkušenosti z našeho chovu psu, v jehož rámci psu jsme také 
zastánci druhové jednoznacnosti a chováme pouze psíky s prukazem puvodu. Nekolik 
našich prátel se nám divilo, proc dáváme za jednoho psa 25 tisíc (stafordšírský 
bulteriér) a jedeme si pro ne 500km, když ve meste vedle chovají to samé plemeno 
a štene stojí 3000.
Jenže, casem si nekolik kupcu pejsku „od vedle“ uvedomilo, že chteli kompaktního 
pejska o velikosti v kohoutku 39cm a hmotnosti 20kg a vyrostlo jim zvírátko o 10cm 
v kohoutku vyšší a ctyricetikilové… Vrátit ho už asi nepujdou, protože si ho 
zamilovali i pres prekrocení plánu rustu, ale primární myšlenka a vule ke koupi 
byla hrube deformována.
Vyrobili jsme si terária a hledali jsme v teraristické spolecnosti v Cechách 
nekoho, kdo by nám byl schopen nejakým solidním zpusobem dokladovat vlastnosti 
kupovaného hroznýše. A… nikdo se nenašel ?
Nakonec jsme se obrátili na manželky spolužáka, který zrovna importoval nekolik 
zvírat z USA a jejich mladé a z nich jsme si porídili prvního hada. Za nejakou 
dobu jsme zjistili, že mu je samotnému smutno a už to jelo…
Svého casu nás naše puntickárství dovedlo k tomu, že jsme v chovu meli 60 zvírat 
a zastoupení peti poddruhu hroznýše z jedenácti, nekolik lokalitních forem Boa 
constrictor imperator a nekolik barevných mutací jak heterozygotních tak 
kodominantních a dominantních. K tomu jsme si porídili i ty problematické krajty 
královské. Vše se nám podarilo pravidelne odchovávat.
S postupujícím úbytkem casu se naše kolekce zúžila a více specializovala. Puvodní 
druhová a poddruhová pestrost se zúžila jen na hroznýše a pro radost z minimálních 
nároku na prostor k chovu i krajtu zelenou.
Naše chovatelské krédo je „vedet, co kupuji a odchovávat kvalitu“. Noví rodice 
našich hadích detí jsou spokojeni a jsme témer se všemi v pravidelném kontaktu. 
Rada v prípade problému s chovem nebo pomoc v prípade nejakých komplikací patrí 
k samozrejmostem, které novým majitelum našich hadu poskytujeme. To osobe nemuže 
ríci každý a jsme na tento náš charakterový rys hrdí.
dentalmaturin.com